Už nepíšu do šuplíku

Vánoce jsou za rohem a mně zbývá koupit poslední dva dárečky, řádně je zabalit a naložit je spolu s ostatními do vlaku. Čili počínaje dneškem přepínám na dovolenkový mód (ačkoli v práci nic nedělám už od pondělka a jen dokola poslouchám koledy) a až do nového roku pouštím z hlavy vše, co se netýká cukroví, punčáku nebo bramborového salátu. 

S blížícím se novým rokem si pomalu rekapituluji rok uplynulý a sčítám úspěchy i neúspěchy - jak na poli pracovním (rozuměj kancl), tak na poli uměleckém (rozuměj psaní a malba). Na poli pracovním je výčet úspěchů, řekněme, stručný (nepřekvapila jsem). Ano, práce je důležitá a jak říkává moje máma, "nikoho to nebaví, ale všichni tam musíme". Nicméně já orientuji mysl spíše na mé úspěchy na uměleckém poli. Jednak proto, že mne toto mé působení těší, a jednak proto, že se za něj můžu narozdíl od práce i pochválit.

V lednu 2016 jsem si dala takovou malou osobní challenge, a to vyhrát svou první cenu za scenáristiku na libovolném světovém filmovém festivalu. Světe div se, nakonec to nebylo tak těžké, jak jsem si myslela, a ani jsem na svou první výhru nečekala dlouho.

První menší úspěchy přišly už loni, když se mi podařilo prorazit na dvou festivalech a probojovat se poprvé mezi finalisty. Můj tehdejší největší úspěch bylo šesté místo se scénářem 'Paralela' na jednom britském filmovém festivalu (kde byla zatraceně lákavá cena - produkce a promítání filmu v Cannes - bohužel jsem ale výš než na šestou příčku nedosáhla).

Letos v březnu jsem se přiblížila cíli o další kousek blíže, když jsem pro sebe urvala čtvrtou příčku v soutěži Inner Image Media Script Competition se scénářem 'There's a Monster in My Closet'. A jen o pár měsíců později, přesně rok poté, co jsem poprvé otevřela svůj tajný šuplík a začala svá dílka sdílet se světem, přišla první výhra - můj kraťas 'I would give anything' o truchlící vdově a Smrti číhající na každém rohu mi vynesl vytoužené prvenství na festivalu pořádaném v Londýně. Pravda, festival to byl poměrně malý, a má soutěžní kategorie byla nejmenší ze všech. Ale je to mé první, milé, drobné vítězství, které mne utvrzuje v tom, že jsem možná nejhorší survey programmer, neovládám pořádně CSS ani Javu a vlastně se ani moc nekámoším s Excelem, ale za to jsem porazila 50 dalších pisatelů, kteří v dané kategorii o první místo usilovali a navzdory tomu, že angličtina není můj rodný jazyk, jsem je porazila já, začínající pisatel z Čech, který se ještě před rokem styděl dávat někomu svoje práce číst.

A abych si ještě více načechrala sebevědomí, ještě teď před koncem roku jsem si zkusila zabojovat o vítěznou příčku v americké scenáristické soutěži 'Frights! Camera! Action!'. Scénář jsem poslala na poslední chvíli, necelou hodinu před deadlinem. Jsou to dva dny, co vyhlásili výsledky a já si na konto připisuji další úspěch v podobě stříbrné příčky za kraťas 'There's a Monster in My Closet'. A ačkoli bych těmi 250 dolary za první místo nepohrdla, certifikát mi je taky dobrý. Aspoň si mám co pověsit nad pracovní stůl a rozroste se mi sbírka.

Pár úspěchů na festivalech mne posouvá z úrovně začátečníka na úroveň "profesionálního amatéra". Asi nejpozitivněji vnímám fakt, že zatím každý ze scénářů, který jsem napsala, se alespoň jednou umístil na některém festivalu ve finále - čili nemám v šuplíku žádný brak, který by stál za starou bačkoru. Nicméně talent sám o sobě je k ničemu, pokud není rozvíjen a pěstován a pokud skills nejsou zdokonalovány. Stále je se co učit a objevovat.

Podtrženo, sečteno, tři letošní úspěchy na poli scenáristiky mi jsou velkou satisfakcí za to úmorné snažení v nemotorných začátcích. Připočtu-li ilustraci v knize a dvě titulky časopisu, myslím, že můžu být vcelku spokojená, kolik jsem toho letos stihla.

A zatímco budu na dovolenkovém módu, budu si rozmýšlet, co všechno ještě musím zdokonalit a o kolik výš si dovolím zvednout si laťku, kterou budu překonávat příští rok. Protože první nebo druhé místo na malém festivalu jsou sice fajn, ale pořád existují vyšší mety, které mne láká pokoušet.

Užívejte Vánoc a přeji hodně úspěchů do nového roku i vám :)

Posted in On Writing, On Visual Arts