Film v obrazech

Když se mě lidé ptají, jaká forma umění mi je nejbližší, odpovídám jednozačně - film. Filmový svět mne pohltil už jako malou holku, kdy jsem den co den sedávala u té kouzelné bedýnky s obrázky a trávila u ní nemálo času sledováním všeho, co jsme měli nahrané na VHSkách.

Nevím přesně, kdy jsem se na film přestala dívat jako na zábavní médium a začala na něj nahlížet více jako na umění; možná je to dáno mou celoživotní zálibou v malbě a kresbě. Film lze do jisté míry chápat jako malířské plátno, na kterém obrazy ožívají. Říká se, že film a výtvarno spolu jdou ruku v ruce, jelikož obě formy používají stejné tvůrčí prvky. Navíc film přebírá vyjadřovací způsoby několika výtvarných slohů; nejčitelněji je tomu tak u ponurého, pokřiveného expresionismu, kterému film dodal další rozměr a dal tak vzniknout novému filmovému žánru - hororu.

A právě kombinace těchto dvou forem mě tak moc baví. Při hodnocení filmů se dívám v první řadě na dramatičnost děje a charaktery postav (to jest z pohledu pisatele), v druhé řadě na vizuální zpracování (to jest z pohledu výtvarníka). Právě proto mne nikdy neomrzí Kabinet doktora Caligariho, který je vlastně příběhem vyprávěným ve výtvarných obrazech, a stejně tak filmy noir, které na expresionismus navazují a těží z hutné, kontrastní atmosféry světla a stínu. 

Zvláštní kategorií jsou potom pro mne filmy, které jsou zčásti zpracované výtvarně, jelikož takových bohužel nacházím jen velmi málo. A o to je mám radši. Z českých dejme vyniknout práci Káji Saudka na filmech Kdo chce zabít Jessii? a Čtyři vraždy stačí drahoušku, nebo takové Třídě smrti Pavla Soukupa a Josefa Blažka.

I já vidím své oblíbené filmové hrdiny oživlé na plátně, v pestrých barvách a s rozpitými konturami. Mít víc trpělivosti, někdy bych ráda nějaký fan fiction komiks nakreslila. To je ale hudba velmi vzdálené budoucnosti. Do té doby jedině plátno.

Můj nejnovější obraz, jehož motivem je Pennywise z filmu It, bude použit na titulní stranu nového čísla časopisu Howard. Vychází již za pár dní a krom titulky tam najdete i něco málo zajímavého o mé tvorbě; mimo jiné také můj krátkometrážní scénář, který zabodoval v celosvětové scenáristické soutěži Inner Image Media: Scripts Get Made. Kde a kdy bude časopis k nalezení se dozvíte brzy, zde na blogu.

Posted in On Cinema Art,  On Visual Arts