Addamsova rodina: Model ideální rodinky
O filmu / 4 minuty čtení
V polovině 60. let zaznamenaly televizní sitcomy turbulentní změnu kurzu od dosavadního stereotypního modelu americké rodinky, tak příznačného pro 50. léta. "Creepy and kooky, mysterious and spooky", tedy "hroziví a potrhlí, záhadní a děsiví". Tak zní premisa seriálu Addamsova rodina, jenž se bizarními postavami a chytlavou melodií nesmazatelně zapsal do dějin popkultury - i přes svou pozoruhodně krátkou životnost.
Původ ikonické rodinky je třeba hledat nikoli v televizi, ale v časopise The New Yorker. V něm karikaturista Charles Addams v roce 1938 představil jednotlivé postavy Addamsovic klanu, žijícím v ulici Cemetery Lane 0001 na pomezí hřbitova a bažiny. Postavy seriálu zůstávají věrné komiksové předloze - baví je vše temné a děsivé, nabízejí odlišný pohled na život i krásu, a jsou výrazným kontrastem zbytku společnosti. Excentrický boháč Gomez si libuje v šermu a mučících nástrojích. Morticia věnuje maximální péči své obří masožravé květině Kleopatře.
Právě Morticia, oděná do přiléhavého vampýrského modelu, byla jednou z prvních ikon tzv. "goth" stylu, a to dlouho předtím, než se stal celosvětově populárním. Zatímco současný "goth" trend odkazuje na mrzuté, zasmušilé jedince, kteří nenávidí svět, Addamsova rodina tento termín definovala mnohem pozitivněji. Goth styl Addamsovy rodiny je veselým obdivem k melancholii, dekadenci a všemu, co společnost považuje za nepřijatelné či děsivé.
O to více překvapí srovnání s jinými, dysfunkčními rodinami současného televizního prostředí, vedle kterých je Addamsova rodina vzorem všeprostupující harmonie. Navzdory své výstřednosti vykazují Addamsovi hluboký smysl pro vzájemnou úctu. Dokonce i sluha Lurch nebo ruka Věc jsou považováni za členy rodiny, na jejichž emocích záleží (příkladem budiž epizoda, kde Gomez a Morticia řeší Lurchův splín kvůli prodanému cemballu, nebo epizodu, kde Věc utíká z domova a rodina se jej snaží přivést zpět). Úctu Addamsovi chovají i k návštěvníkům zvenčí, a vždy chorobně lpějí na své pohostinnosti ke každému, kdo do jejich sídla zavítá. Ať již jde o koledníky, rozhořčené úředníky nebo kriminální živly, Addamsovi zůstávají vřelí a velkorysí ke všem - jelikož i přesto, že 'ti zvenku' je mají za zrůdy, Addamsovi nemají potřebu dělat rozdíly.
Tato naivita a krátkozrakost postav je omluvitelná, jelikož je nezbytnou součástí charakteru všeobjímající potrhlé rodiny. Ku škodě je však naivita a prostost epizodních zápletek - jenž jsou vždy stejně jednoduché, po chvíli již předvídatelné, a kvůli omezené stopáži divácky nenáročné. Z velké části spočívají ve střetu s obyčejnými smrtelníky, často z nudného, sterilního prostředí, jako je banka, úřad či realitka. Občas nezajímavé dějové linky tak nutně vyvažují neotřelé hostující charaktery, jako například bratranec Itt.
Nový vítr seriál přinesl i do oblasti sexuální revoluce - Gomez a Morticia jsou prvním televizním párem, který se neskrytě vyznává z lásky a spalující vášně, a to v nejromantičtějším jazyce světa, francouzštině. Dosud tabuizovaná erotika prostupuje každým dílem seriálu, a kdykoli Morticia na Gomezovy polibky odvětí "Později", divák již nepochybuje, co to znamená.
Novátorskému vhledu potrhlé rodinky patrně přála i 60. léta - doba hippies, jejichž radikální pohled na společnost se střetával s dosavadním establishmentem. Satirizace tehdejšího modelu ideální americké rodinky a parodizace aristokratických způsobů přinesla seriálu kýženou popularitu a sledovanost. Ne však na dlouho. Přes nepochopení diváků byl seriál stažen, stejně jako konkurenční The Munsters, seriál velmi podobného formátu. Diváci prý již byli přesyceni konceptem monster-sitcomů, a televizní program si žádal rekonstrukci. Návrat na televizní obrazovky po 11 letech v halloweenském speciálu neměl příliš velký úspěch, a rok poté již začali herci z původní sestavy vymírat. Pro drtivou většinu z nich tak zůstávají role Addamsů nepřekonanými. Jedinými žijícími z původního obsazení Addamsovy rodiny jsou John Astin (Gomez Addams) a Lisa Loring (Wednesday Addams).
Za výstředností Addamsovy rodiny vždy stála neskrytá radost ze života. I přes svou výstřednost byli tou nejspokojenější rodinou v sousedství. Neměli důvod lhát, pletichařit ani podvádět. Jednoduše si užívali každý den života, mírumilovným a trochu podivným způsobem, který považovali za zábavný. Patrně odlišnost Addamsovy rodiny stojí za trvající nákloností diváků - jsou takovým modelem ideální rodiny, se kterým se publikum dokáže ztotožnit.
